návod ŠITÍ: kruseler

V dobách historických nosily ženy zavité hlavy jako znak svého stavu manželského. Každá doba i každý stav a případně i povolání měl své charakteristické pokrývky hlavy.
Plachetky nosily ženy od nejstarších dob a nejnápadnější rozdíly byly v užitých materiálech, ve zpracování a velikosti.
  • venkovanka - prostá bílá plachetka lněná, vínek byl ze stuhy, či proužek kůže
  • měšťanka - lněná plachetka s zdobným vínkem, kruseler
  • štechtična - lněná, či hedvábná plachetka olemovaná zlatohlavem, pošitá perlami či drahokamy, vínek ze zlatohlavu, nebo sametu pošitém drahokamy či perlami, kruseler
Zdobení tzv. kruselerem je v podstatě zdobné lemování roušky, nebo kápě drobnými volánky:
POSTUP ŠITÍ:
Střih přiložíme na vybranou plátěnou, lněnou, či hedvábnou látku a vystřihneme s přídavkem 2 cm na zaobroubení a sešijeme oba díly rubem k sobě. Ve studii Známé francouzské sochy jako zdroj informací o odívání autor mgr. Petr Voda na straně 5 vyvozuje ze stavu dokumentace a dochovaných náhrobků způsob konstrukce střihu vinutí hlavy: "Do beraních rohů (druh účesu) je upevněna rouška, spodní závoj zakrývající bradu. I u této roušky je možné vyslovit několik domněnek o její konstrukci. První způsob, jak spodní závoj vytvořit, je použít přehnutý obdélníkový pruh látky, například z jemného hedvábí. Takový závoj však na hrdle obvykle tvoří sklady, které zde však vidět nejsou. Lze tedy usuzovat, že střih závoje je komplikovanější. Pokusy ukázaly, že řešením je tvarovaný závoj se švem od brady dolů. Švy se však v této době považují za nutné zlo a obvykle se nezobrazují, proto jsou úvahy o střihu takového závoje jen spekulací. Druhý okraj závoje není patrný. Je možné předpokládat, že je zasunutý pod okraj výstřihu svrchního oděvu (surcottu), a proto není vidět. Tento způsob lze v pramenech snadno doložit. Předpoklad, že by pod bradou byla pouze
páska a šíje zůstala odhalená, se také nabízí. Oděv Margaret Dampiere však považujeme za dosti konzervativní, stejně tak je třeba brát i pokrývku hlavy, proto odhalená šíje, která by v tomto období byla vyzývavou módní záležitostí,
nepřipadá v úvahu." Proto střih je zvolen dvoudílný, se spojovacími švy.
Prošití na stroji nedoporučuji, okraj není příliš jemný a splývavý a stehy nemají být vidět. Vždyť v tehdejší době šití strojem nebylo možné.
Na lemování okraje plachetky kruselerem si střihneme pruh látky o šířce 6 až 8 cm položeného mírně na koso, asi trojnásobné délky obvodu plachetky. Proužek přeložíme v podélně v půli lícem k sobě, podél dlouhého okraje přešijeme a obrátíme na líc. Pokud budeme šít kruseler tvarovaný do ruliček, je možné proužek natužit vařeným škrobem a po uschnutí vyžehlíme., aby se nám lépe pracovalo. Proužek si postupně skládáme do požadovaného tvaru a špendlíme tak, jak je na obrázku:
Dobrou pomůckou jsou dřevěné špalíčky. Dají se koupit v Unihobby, jako podpěry polic v nábytku.
Pokud nám stačí jen prostý volánek, na proužku si vyznačíme střed, poskládáme do požadovaného tvaru a sešpendlíme, nebo sestehujeme. Našíváme těsně na okraj plachetky v polovině proužku.
Můžeme zvolit i způsob našívání za okraj:
Při žehlení zajíždíme špičkou žehličky do skladů, aby látka utvořila volánky.
      

      Košík  

      Žádné zboží

      Poštovné 0 Kč
      Celkem 0 Kč

      K pokladně